První tři vteřiny rozhodují. Jak začít video
Natočíte video. Dáte si práci se světlem, se střihem, s titulky. A dosah je mizerný.
Ve většině případů nejde o kvalitu videa. Jde o jeho první tři vteřiny.
Nejhorší možný začátek
„Dobrý den, jmenuji se Jan Novák a jsem realitní makléř.“ Tímhle začíná zhruba každé druhé video od makléře. A je to nejrychlejší způsob, jak přijít o diváka.
Člověk, který listuje Instagramem, nehledá vaše jméno. Hledá důvod zastavit se. Vaše jméno mu nedává žádný — v tu chvíli o vás ještě nic neví, takže ho nezajímá.
Představit se můžete klidně ve třetí vteřině, až člověk ví, proč zůstat.
Začněte tam, kde to bolí
Dobrý začátek pojmenuje situaci, kterou divák zná. Nejlépe takovou, kde tuší, že možná dělá chybu.
Porovnejte: „Dnes vám povíme něco o prodeji nemovitostí.“ A: „Nechte byt na trhu tři měsíce a připravíte se o statisíce. Vysvětlím proč.“ Druhá věta funguje, protože se týká něčeho, co má člověk v hlavě.
Nemusí to být dramatické. Stačí konkrétní. Konkrétnost je to, co zastaví palec.
- „Tuhle chybu vidím u makléřů pořád.“
- „Než dáte byt na inzerát, udělejte tohle.“
- „Cena, kterou vám řekne soused, není cena, za kterou prodáte.“
Neslibujte, co nedodáte
Silný začátek má jednu podmínku: zbytek videa ho musí naplnit. Pokud slíbíte, že řeknete, jak prodat rychleji, a pak mluvíte tři minuty obecně, člověk odejde a příště se nezastaví vůbec.
Hook není trik na algoritmus. Je to slib. A důvěra se buduje tím, že sliby plníte i v drobnostech.
Proto se vyplatí točit o věcech, kterým opravdu rozumíte. Nemusíte být zábavní. Stačí být užiteční.
Video se nerozhoduje na kameře ani ve střižně. Rozhoduje se v první větě.
Pokud vám videa nefungují a nevíte proč, projdeme si je společně a řekneme vám, kde konkrétně ztrácíte diváka.